V únoru 2024 vstoupilo v platnost nařízení EU o digitálních službách (zkráceně DSA), které podobně jako GDPR zasáhne široký segment trhu a bude se týkat jak poskytovatelů, tak i zprostředkovatelů digitálních služeb.

Většina tuzemských malých a středních podnikatelů není na DSA připravena, jelikož se tomuto tématu zatím nedostalo mediální pozornosti.

Důsledkem toho bude, že implementace bude provedena buď pozdě, nebo neodborně, obojí může vést k pokutám od Českého telekomunikačního úřadu.

Jako první krok doporučuji do konce roku 2024 si nechat zpracovat profesionální analýzu vašich webových stránek a klasifikaci služeb, na které se vztahuje DSA. Výstupem této analýzy bude buď potvrzení, že se na vás DSA nevztahuje, nebo v opačném případě vytvoření seznamu povinností a plánu implementace. 

Definice pojmů služby informační společnosti, poskytovatele, zprostředkovatele a důvěryhodného oznamovatele včetně uvedení některých příkladů.

Nová pravidla budou muset dodržovat všichni online zprostředkovatelé, kteří nabízejí své služby na jednotném trhu bez ohledu na to, zda jsou usazeni v EU, nebo mimo ni. 

Povinnosti uložené mikropodnikům a malým společnostem budou úměrné jejich možnostem a velikosti, ale odpovědnost jim zůstane. 

Dozorovým orgánem v ČR zodpovědným za dohled nad dodržováním DSA je Český telekomunikační úřad, který má široké vyšetřovací pravomoci, včetně možnosti nahlížet do interních systémů online platforem a zprostředkovatelů.


SLOVNÍK POJMŮ

Služba informační společnosti

Poskytovatel

Zprostředkovatel

Důvěryhodný oznamovatel

Služba informační společnosti je služba, která je poskytnuta distančně (bez současné přítomnosti stran), elektronicky (služba odeslaná z výchozího místa a přijatá v místě jejího určení prostřednictvím elektronického zařízení) nebo na požadavek příjemce (služba poskytnutá přenosem dat (např. textu, obrázků, zvuku).

Službou informační společnosti tedy je každá online aplikace či stránka poskytující digitální nebo fyzické produkty, nebo zprostředkovávající jakoukoliv formu uživatelského obsahu.

Povinnosti zprostředkovatele služeb informační společnosti se liší od povinností poskytovatele služeb informační společnosti. Poskytovatel je zodpovědný za obsah, který zveřejňuje na své platformě, zatímco zprostředkovatel je zodpovědný za obsah, který zveřejňují uživatelé na jeho platformě.  


Poskytovatel služby informační společnosti je jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje službu informační společnosti. Služby informační společnosti mohou být poskytovány i zdarma, pokud poskytovatel zpracovává data uživatelů ve svůj prospěch.

Některé příklady poskytovatelů služeb informační společnosti: E-mailové služby a aplikace pro zasílání e-mailů; Sociální sítě a komunikační aplikace umožňující uživatelům sdílet obsah a komunikovat online; Cloudové služby pro ukládání a sdílení souborů; Platební brány a služby pro online platby a převody peněz; Online tržiště umožňující uživatelům nákup jídla, nebo prodej zboží online; Hlasové nebo videohovory přes internet; Zpravodajské weby a aplikace poskytující aktuální zpravodajství; Vzdělávací weby a aplikace umožňující uživatelům studovat online; Služby umožňující uživatelům streamovat hudbu a video a stahovat je z internetu; Platformy pro online hraní her a soutěžení s dalšími hráči; Online služby pro rezervaci ubytování, cestování a dalších souvisejících služeb; Virtuální asistenti a chatboti poskytující online podporu a interakci s uživateli; Platformy pro obchodování s akciemi a kryptoměnami; Aplikace pro sledování zdraví.


Zprostředkovatel služby informační společnosti je jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, která propojuje uživatele se zbožím, službami nebo online obsahem. Zprostředkovatel neusiluje o vlastní prospěch z transakce mezi uživatelem a dodavatelem.

Některé příklady zprostředkovatelů služeb informační společnosti: Influenceři se slevovými kódy; Diskuzní fóra a skupiny; Srovnávače služeb a zboží; Webové stránky s bannerovou reklamou; Zprostředkovatelé pracovní síly, Market place a bazary.


Důvěryhodný oznamovatel je subjekt, který prokazatelně disponuje odbornými znalostmi a kompetencemi v oblasti ilegálního obsahu online.

Důvěryhodným oznamovatelem může být: Nevládní organizace zaměřené na boj proti nelegálnímu obsahu. Vědecké instituce s výzkumným zaměřením na online prostředí. Profesní sdružení sdružující odborníky v oblasti boje proti nelegálnímu obsahu. Mezinárodní organizace se zaměřením na ochranu lidských práv a svobod.


POVINNOSTI OSOB PODLE DSA

Základní povinnosti

Hostingové služby

Online platformy vč. Market Place

Velké platformy a vyhledávače

Nařízení o digitálních službách stanovuje povinnosti dle velikosti a charakteru služby. Na mikro a malé podniky se vztahuje základní povinnost zřízení systému pro oznamování nelegálního obsahu. Pro střední  a velké podniky se vztahuje základní povinnost + zveřejňování informací o algoritmech a moderování obsahu. Na velké online platformy a vyhledávače s průměrným měsíčním počtem aktivních uživatelů nad 45 milionů se vztahují základní + dodatečné povinnosti + provádění externích auditů a zavádění systémů pro správu rizik.

Základní povinnosti pro všechny (bez ohledu na velikost podniku)

  • zřízení jednotného kontaktního místa pro přímou elektronickou komunikaci s dozorovými orgány v členských státech a Komisí, ale také s uživateli. Pokud je podnikatel ze země mimo EU musí si v EU ustanovit svého právního zástupce.
  • aktualizace smluvních podmínek: v podmínkách se musí jasně specifikovat postupy moderace obsahu a dalších omezení, včetně rozhodování založeného na algoritmech.
  • základní každoroční zpráva: jednou ročně jsou poskytovatelé povinni veřejně zveřejnit strojově čitelnou zprávu o veškerém moderovanémí obsahu, které služba provedla v příslušném období.

Povinnosti pro hostingové služby

  • Notice and Action: zavedení mechanismu pro oznamování a stahování nelegálního obsahu. Zpracovávat oznámení o nelegálním obsahu do 24 hodin. Poskytovat uživatelům možnost odvolat se proti stažení obsahu a zavést systém pro prevenci šíření nelegálního obsahu.
  • povinnost informovat trestní orgány v případě podezření na čin ohrožující život či bezpečnost osob.

Povinnosti pro online platformy (sociální sítě, obchody s aplikacemi, online tržiště, cestovní a ubytovací portály apod)

  • transparentnost reklamy: platformy musí uživatelům zobrazovat, zda a proč je na ně daná reklama cílená a kdo za ní zaplatil. Stejně tak musí uživatel jasně rozpoznat, zda je obsah sponzorován nebo propagován. Zakazuje se cílit reklamu na nezletilé osoby na základě profilování a také cílit reklamu na základě citlivých osobních údajů, jako je etnický původ, náboženství nebo sexuální orientace. Platformy musí zveřejnit jejich hlavní parametry a možnosti uživatelů tyto parametry měnit či ovlivnit.
  • "dark patterns": platformám se zakazuje koncipovat své rozhraní takovým způsobem, který manipuluje schopnost uživatelů činit svobodná a informovaná rozhodnutí (typicky zvýraznění určité volby, opakované dotazování, těžší zrušení účtu, než jeho založení apod.
  • zavedení "know your business customer": profesionální obchodníci mohou prodávat své zboží či služby na daném tržišti pouze v případě, že jim tito obchodníci poskytli kontaktní a další informace.
  • povinnost náhodných kontrol: obchodníci musí informovat o identifikaci výrobků či služeb, případně poskytnout logo, ochrannou známku nebo informace o označení. Povinností tržiště je náhodná kontrola, zda jsou výrobky nebo služby v souladu s předpisy, včetně informování spotřebitelů, kteří zakoupili výrobek nebo službu, pokud se dozvědí, že daný výrobek nebo služba je nelegální. 
  • zřízení interního systému pro vyřizování žádostí, který umožní uživatelům odvolat se proti rozhodnutí platformy ohledně odstranění jejich obsahu.
  • mimosoudní řešení sporů: uživatelé budou mít při sporu s online platformou právo obrátit se na jakýkoliv subjekt certifikovaný koordinátorem digitálních služeb (národní dozorový orgán).
  • rozšířená každoroční zpráva: poskytovatelé online platforem musí navíc uvádět informace o proběhlých mimosoudních řešení sporů a o pozastaveních účtů. Do 17. února 2023 a poté alespoň každých šest měsíců musí také zveřejnit informace o počtu uživatelů.

Povinnosti pro velké online platformy a velké online vyhledávače

  • zřízení útvaru který bude monitorovat dodržování pravidel DSA a zpracování nezávislého auditu
  • doporučovací systémy bez profilování a vedení archivu reklam 
  • zavedení mechanismu reakce na krize v případech hrozby pro veřejné zdraví a bezpečnostní krize 
  • v každoročních zprávách musí poskytovatelé nad rámec informací uvedených výše uvádět mj. také údaje o lidských zdrojích, které věnují moderování obsahu pro každý úřední jazyk jednotlivých členských států EU nebo informace o kvalifikaci a jazykových znalostech těchto pracovníků. Zprávy musí zveřejnit alespoň v jednom z úředních jazyků členských států. 

DONUCOVACÍ A SANKČNÍ PRAVOMOCI 

Kontrolní orgán Komise EU a jemu podřízení orgán tj. Český Telekomunikační úřad může:

  • zaslat žádost o informace s cílem ověřit, zda platformy dodržují akt o digitálních službách. Žádost o informace může být zaslána rovněž na základě rozhodnutí orgánu. Pokuta mohou být uloženy v případě, že odpověď je nesprávná, zavádějící nebo neúplná.
  • nařídit přístup k údajům a algoritmům, např. posoudit, jak algoritmus či doporučovací systém platformy propaguje nezákonný obsah. Pokuta může být uloženy v případě, že poskytovatel nevyhoví.
  • vést rozhovory s jakoukoli osobou, která může mít informace o předmětu vyšetřování. Pohovory lze provádět pouze se souhlasem dané osoby a nelze je vynutit.
  • provádět inspekce. Inspekce mohou být prováděny pouze po konzultaci s podřízeným orgánem členského státu usazení. Pokutu lze uložit, pokud se poskytovatel odmítne podrobit kontrole.

Sankce a pokuty, které kontrolní orgán může uložit:

  • pokuta až do výše 6 % celosvětového ročního obratu v případě: porušení povinností aktu o digitálních službách, nedodržení předběžných opatření či porušení závazků
  • uplatnění pravidelných sankcí až do výše 5 % průměrného denního celosvětového obratu za každý den prodlení při plnění nápravných opatření, předběžných opatření, závazků (v důsledku nedodržení rozhodnutí kolegia o uložení opravných prostředků, předběžných opatření nebo přijetí závazných závazků).

Jako krajní opatření, pokud protiprávní jednání přetrvává a způsobuje vážnou újmu uživatelům a zahrnuje trestné činy ohrožující život nebo bezpečnost osob, může Komise požádat o dočasné pozastavení služby.