Statut svěřenského fondu je základním dokumentem, který určuje jeho účel, složení a fungování. Je proto důležité, aby byl dostatečně promyšlen a pečlivě připraven. V opačném případě může dojít k tomu, že statut nebude odpovídat původnímu záměru zakladatele nebo neobsahovat úpravu pro řešení určité životní situace.

Svěřenský fond vzniká zápisem do Evidence svěřenských fondů a do Evidence skutečných majitelů. Pokud jsou do fondu vloženy podíly v obchodních korporacích, informace o fondu jsou zaneseny do Obchodního rejstříku. V případě, že jsou do fondu začleněny nemovitosti, údaje o svěřenském fondu jsou zaznamenány v Katastru nemovitostí.

Dohled nad správou svěřenského fondu vykonává zakladatel a obmyšlený. Zakladatel si může ponechat právo na výměnu správce, čímž sice zasahuje do provozu fondu, nicméně nikoliv zákonem zakázaným způsobem. Tato pravidla je nutné perfektně zpracovat zkušeným advokátem.

STATUT A OSOBY VE SVĚŘENSKÉM FONDU

Zakladatel

Správce

Obmyšlený

Zřízení svěřenského fondu je významným právním aktem, který má dlouhodobý charakter. Proto je důležité, aby byl statut svěřenského fondu promyšlen a pečlivě připraven. Statut je základním dokumentem, který určuje účel, složení a fungování svěřenského fondu. Změna statutu je možná pouze v omezeném rozsahu. Občanský zákoník připouští změnu statutu pouze v souvislosti se zvýšením majetku nebo na návrh soudu. Změna statutu soudem je však možná pouze v případě, že respektuje původní účel svěřenského fondu. Jedná se tedy o úpravy technické či procesní podoby, které prospívají účelu fondu. Změna podmínek pro plnění ze svěřenského fondu nebo změna okruhu obmyšlených je neslučitelná s původní vůlí zakladatele a proto by ji soud neměl povolit.

Neměnnost svěřenského fondu je založena na skutečnosti, že se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele k určitému účelu. Zakladatel ve statutu určí režim nakládání s majetkem, příjemce plnění, správce a další podmínky. Vznikem svěřenského fondu však zakladatel vlastnictví ztrácí. Z tohoto důvodu nemůže po založení fondu statut měnit. Stejně tak nemůže pravidla ve statutu měnit správce ani obmyšlený.

Zakladatel: zakládá svěřenský fond a definuje jeho pravidla a podmínky prostřednictvím smlouvy. Zakladatel může být zároveň i správcem a obmyšleným, ale může také pověřit správou třetí osobu. V takovém případě je důležité nastavit pravidla správy a dojednat se správcem smlouvu, která bude po celou dobu trvání akceptována. Smlouvu o zřízení svěřenského fondu lze uzavřít úplatně a zakladatel si může vymínit právo na užitky a požitky ze spravovaného majetku (stává se tak také obmyšleným). Je-li zakladatel správce a/nebo obmyšleným, volí k sobě další osobu (nemůže být správcem a/nebo obmyšleným samostatně).

Správce: vykonává správu cizího majetku a není-li určeno statutem jinak, tak správce koná v režimu plné správy, kdy je oprávněn investovat majetek; půjčit si nebo získat peníze od jakékoli osoby; uzavírat a realizovat jakékoli transakce s finančními deriváty; nakupovat, získávat, měnit, prodávat, převádět nebo likvidovat jakýkoli majetek; založit, koupit, získat, podporovat nebo provozovat jakoukoli korporaci; zaměstnat jakoukoli osobu atd. a to vše ve prospěch beneficienta. Statutem však lze správu omezit na prostou správu: jejímž definičním znakem, je činění všeho, co je nutné k pouhému zachování majetku. Mezi těmito režimy lze balancovat vhodnou úpravu statutu. Správce nemůže být, až na výjimky společností.

Beneficient (obmyšlený): Je oprávněn přijímat výhody z majetku fondu podle podmínek stanovených zakladatelem. Statut svěřenského fondu většinou stanoví více než jednoho obmyšleného, resp. postup náhradnictví obmyšlených pro případ, že první obmyšlený zemře, nebo nepřijme majetek vyčleněný ve svěřenském fondu.  Beneficient je tak věřitelem správce a správce je dlužníkem beneficienta. Z tohoto je zřejmé, že úkol zakladatele skončil spolu se vznikem fondu (není-li zároveň správcem, nebo obmyšleným). Jmenování obmyšleného je účinné teprve dnem, kdy je obmyšlený zapsán do evidence svěřenských fondů. 

ZÁPIS SVĚŘENSKÉHO FONDU DO VEŘEJNÝCH REJSTŘÍKŮ

Evidence svěřenských fondů

Sbírka listin

Evidence skutečných majitelů

Obchodní rejstřík

Katastr nemovitostí

Svěřenský fond vzniká zápisem do Evidence svěřenských fondů. Tato evidence je vedena Ministerstvem spravedlnosti a obsahuje všechny české i zahraniční svěřenské fondy. Zápis do evidence svěřenských fondů, včetně změn či výmazu z evidence zajišťuje svěřenský správce. Ne všechny údaje zapisované do evidence svěřenských fondů jsou veřejně dostupné. Mezi uveřejňované údaje patří základní informace o svěřenském fondu: označení a identifikační číslo, účel, den vzniku a jméno správce a jeho doručovací adresa.

Do neveřejné části Evidence svěřenských fondů má přístup svěřenský správce, osoba mající právní zájem, soudy, orgány činné v trestním řízení, správci daně a zpravodajské služby. Tyto subjekty mají oprávnění přistupovat k neuveřejňovaným údajům pouze v rámci výkonu svých pravomocí a to v mezích stanovených jejich zákonným působením. Přístup k těmto údajům je jim umožněn prostřednictvím speciální aplikace vyvinuté a spravované Ministerstvem spravedlnosti ČR, což zároveň zaručuje uchování důvěrnosti těchto neveřejných informací. Neveřejnými údaji jsou osobní údaje (den narození, rodné číslo a trvalé bydliště) zakladatele, obmyšleného a správce. 

Evidence svěřenských fondů zahrnuje Sbírku listin, do níž je svěřenský správce povinen vkládat zákonem stanovené dokumenty bez zbytečného odkladu, mezi ně například patří:

• Statut svěřenského fondu,
  
• Účetní závěrky,
• Rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo dokument o jiném ukončení funkce svěřenského správce,
• Rozhodnutí o zrušení svěřenského fondu,
• Smlouva nebo jiný doklad o zvýšení majetku ve svěřenském fondu.

Pokud jsou dokumenty zařazované do sbírky obsahující informace o zakladateli, obmyšlených, dohledu nad svěřenským fondem a některé údaje o svěřenském správci, které mají povahu neuveřejňovaných údajů, není možné tyto informace veřejně zveřejňovat. Na místě je však ve sbírce uvedeno pouze evidenční číslo daného dokumentu, datum jeho vzniku, doručení soudu a zařazení do sbírky dokumentů, spolu s informacemi o jeho typu. 

Svěřenský správce plní roli evidující osoby v rámci Evidence skutečných majitelů. Skutečným majitelem svěřenského fondu je každá fyzická osoba, která je jeho zakladatelem, svěřenským správcem, nebo obmyšleným. Figuruje-li v některém z uvedených příkladů právnická osoba, platí, že skutečným majitelem svěřenského fondu je skutečný majitel této právnické osoby.

V případě, že do svěřenského fondu jsou vloženy obchodní podíly na obchodních korporacích, tak se údaje zapisují do Obchodního rejstříku. Svěřenský správce jako osoba (nikoliv jako svěřenský fond) vystupuje v pozici společníka či akcionáře. V zápisu v obchodním rejstříku je zapsán s dovětkem, že jedná jako svěřenský správce svěřenského fondu. Přísluší mu právo účastnit se valné hromady/schůzce akcionářů a právo hlasovat.

Pokud jsou do svěřenského fondu jsou vloženy nemovitosti, tak se údaje o svěřenském fondu zapisují do Katastru nemovitostí, kde se uvádí například údaje o nemovitosti, která náleží do majetku svěřenského fondu, spoluvlastnický podíl, označení svěřenského fondu, údaje o svěřenském správci, případně dohoda spoluvlastníků o správě nemovitosti.

SPRÁVA MAJETKU A PLNĚNÍ ZE SVĚŘENSKÉHO FONDU

Do svěřenského fondu lze vložit jakýkoliv majetek, který je způsobilý být předmětem vlastnictví. Mezi majetek, který může být vložen do svěřenského fondu, patří věci movité i nemovité, hmotné i nehmotné. Mohou být vloženy i soubory věcí, pohledávky nebo majetek budoucí. Součástí svěřenského fondu může být rovněž služebnost, zajištění nebo emise cenných papírů ve prospěch svěřenského fondu. 

Aktiva uvnitř svěřenského fondu nejsou fixní. V praxi často dochází k rozšíření majetkového portfolia, a to jak prostřednictvím aktivní správy ze strany svěřenského správce, tak přírůstkem (například dividendy, úroky, plody). Rostoucí hodnota majetku ve svěřenském fondu však může být rovněž kompenzována jeho snížením v důsledku plnění pro obmyšlené, zejména pokud nejsou zaručeny adekvátní finanční "příjmy" fondu. Je rovněž vhodné, aby svěřenský správce přijal opatření k pojištění majetku v případě možné náhodné zkázy. 

Svěřenský fond zřízený pro soukromé účely slouží k poskytování plnění obmyšleným. V případě svěřenských fondů s určeným účelem stanoví zakladatel ve statutu podmínky, za kterých obmyšlený získá právo na plnění. Tyto podmínky mohou být například věk obmyšleného, jeho vzdělání, zaměstnání nebo jiné okolnosti. V praxi se nejčastěji jedná o finanční plnění, užívací právo nebo právo na vydání určitého majetku ze svěřenského fondu.