Teprve poté následuje sepsání statutu, přijetí pověření svěřenským správcem, zápis do Evidence svěřenských fondů a dokončení převodu jednotlivých aktiv.

Cílem celého procesu má být funkční právní struktura, nikoliv pouze formálně založený fond.

1. Právní a majetková analýza 

Prvním krokem je stanovení konkrétního cíle svěřenského fondu – ať už jde o zachování rodinného majetku, mezigenerační předání nemovitostí, držení podílů v rodinné společnosti, či zajištění blízkých osob a nastavení pravidel pro výplatu výnosů. Současně je nezbytné ověřit, zda je fond pro daný účel skutečně nejvhodnějším nástrojem, nebo zda stejného výsledku nelze dosáhnout jednodušším právním řešením, jako je závěť, darování, rodinná dohoda či holdingová struktura. 

Navazující a klíčovou částí této fáze je detailní prověření majetku určeného k vyčlenění, které spolehlivě odhalí veškeré právní překážky ještě před přípravou notářských dokumentů. Analýza se zaměřuje na katastrální stav a zástavní práva u nemovitostí, společenské smlouvy u obchodních podílů, a dále komplexně posuzuje společné jmění manželů, existující závazky zakladatele, dědické souvislosti, daňové dopady převodu i případná práva bank, spoluvlastníků či obchodních partnerů. 

2. Návrh struktury fondu 

Po prověření majetku se připraví základní architektura fondu. Určí se zejména zakladatel, svěřenský správce či více správců, obmyšlení, podmínky poskytování plnění, doba trvání fondu, osoba vykonávající dohled, pravidla pro významná rozhodnutí, postup při výměně správce a způsob ukončení fondu.

V této fázi se rozhoduje, kdo bude majetek fakticky spravovat a kdo bude kontrolovat zásadní dispozice. U rodinných fondů může být z důvodu vyšší bezpečnosti vhodné zavést institut protektora, ustanovit druhého správce nebo podmínit prodej klíčového majetku souhlasem určité osoby – pro zajištění maximální právní jistoty a nestrannosti správy zde klientům nabízím možnost výkonu funkce profesionálního svěřenského správce.

3. Příprava statutu a notářského zápisu 

Statut je základním dokumentem svěřenského fondu, který vydává zakladatel ve formě notářského zápisu. Stanoví klíčové parametry fondu, zejména jeho označení, účel, výchozí majetek, podmínky plnění, způsob určení obmyšlených, dobu trvání a počet správců včetně způsobu jejich jednání. Vedle statutu se podle konkrétní struktury připravují další dokumenty, jako je přijetí pověření správce, souhlasy zapojených osob, pravidla výkonu dohledu či smlouvy k převodu majetku.

Obsah dokumentace musí precizně odpovídat konkrétnímu majetku a rodinné situaci. Univerzální vzory statutů jsou rizikové zejména u komplexnějšího majetku a složitějších rodinných vztahů, neboť zpravidla neřeší náhradnictví správců, potenciální střety zájmů ani krizové situace, které mohou během dlouhodobé existence fondu nastat.

4. Přijetí správy a zápis fondu do evidence

Je nutné striktně rozlišovat zřízení fondu a jeho faktický vznik. Svěřenský fond je zřízen v momentě, kdy alespoň jeden správce přijme pověření ke správě. Fond zřízený za života zakladatele však vzniká až zápisem do Evidence svěřenských fondů – samotné sepsání statutu u notáře tedy k jeho právní existenci nestačí. V rámci zápisu se evidují zákonem stanovené údaje o fondu i zapojených osobách, přičemž je nutné zajistit také návaznost na evidenci skutečných majitelů a připravit podklady pro bankovní instituce.

Odlišnému režimu podléhá fond zřízený pořízením pro případ smrti, který vzniká již úmrtím zůstavitele. Fond zřízený pořízením pro případ smrti podléhá odlišnému režimu. Vzniká smrtí zůstavitele a zápis do Evidence ssěřenských fondů se provádí následně.

5. Převod majetku a zahájení správy 

Po vzniku fondu je nutné dokončit právní a faktické vyčlenění jednotlivých aktiv, přičemž konkrétní postup se liší podle jejich druhu. U nemovitostí se provádí zápis do katastru nemovitostí, u finančních prostředků se zřizuje samostatný bankovní účet, u obchodních podílů se realizují korporační a rejstříkové změny a u investic či pohledávek se postupuje podle pravidel bank, obchodníků s cennými papíry a příslušných převodních dokumentů. Každé aktivum musí být ve fondu jednoznačně identifikovatelné a striktně oddělené od osobního majetku zakladatele i správce.

6. Nastavení provozu po vzniku fondu

Po založení musí fond fungovat. To znamená účetnictví, daňová registrace, archivace dokumentace. Mnoho problémů vzniká nikoliv při samotném podpisu statutu, ale v provozní fázi, kdy správce nemá jasná pravidla nebo je neplní. Pro zvýšení právní jistoty, průkaznosti správy a ochrany účelu fondu nabízím také výkon funkce profesionálního svěřenského správce.